Svatba kromě radostí přináší i spoustu zařizování. Nejen kvůli smaotnému obřadu a následné oslavě, ale i potom. Kdyby záleželo jen na mě, nejspíš bych si nechala svoje příjmení. Ale manželovi na tom dost záleželo, a tak jsme přistoupili ke kompromisu obou příjmení (u mě).
Po svatbě mi tak nestačilo zažádat jen o novou občanku, ale čekalo mě nekončné putování po úřadech, pojišťovnách a spoustě dalších institucí.
Protože do práce dojíždím (a to celkem daleko - asi 60 km) nepřicházelo v úvahu zaskočit někam po práci. Proto jsem uvítala volný pátek, který se dokonce vešel do limitu státem stanovených patnácti pracovních dnů od doručení oddacícho listu. Vyrazila jsem na úřad, vybavená všemi potřebnými dokumenty a čtečkou.
Hned u vchodnu mě odzbrojila cedulka informující o uzavření matriky a výdeje občanských průkazů a cestovních pasů. Ehm, s tím jsem nepočítala. Tak si zařídím aspoň řidičák a techničáky, říkám si. Při žádosti o zapsání změn do technických průkazů (auto, skútr) další zrada "my Vám to tam můžeme zapsat teprve až to budete mít zanesené u nás v systému".
OK. Jdu se tedy přeptat na podatelnu, jestli bych si nemohla zažádat o občanku i na jiném úřadě, když tady mají zavřeno v pracovní den a mně dnes vyprší ta lhůta. "Ne, to si musíte žádat tam, kde máte trvalé bydliště.". Hmmm
Nakonec jsem byla poslána přeptat se na matriku, že jim mění okna, ale v kanceláři sedí. Z jedné kanceláře mě posali do druhé, z druhé do třetí atd. V páté (další už na našem malém úřadě naštěstí není) mi paní řekla, že si můžu zažádat kdekoliv.
Třikrát hurá, nic není ztraceno. Jedu tedy do Liberce, kam jsem stejně ten den potřebovala. Ženu se k úřadu, beru za kliku a...nic. Podívám se pořádně a všimnu si cedulky 'sanitární den'. Dělají si ze mě srandu?
Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat